Do sněmovny míří novela, která povolí samořiditelná auta

Na evropských silnicích zemře každý rok více než 25 tisíc lidí. Za devět z deseti smrtelných nehod přitom může chyba řidiče. Evropa má plán, jak do roku 2030 počet tragických dopravních nehod snížit na polovinu a do roku 2050 je pak zcela eliminovat. Klíčovou roli při tom má hrát nástup autonomních vozidel. Evropská komise tlačí na automobilky, aby do svých vozů montovaly co nejvíce bezpečnostních systémů, které dokážou vyloučit chybu řidiče. Některá tato opatření chce do tří let prosadit dokonce jako povinná.

Na nástup autonomních vozidel, která částečně či zcela převezmou roli řidiče, se začíná připravovat i Česko. Mezi poslance míří vůbec první právní norma, která řeší budoucí provoz samořiditelných aut na tuzemských silnicích. Skupina právníků a nadšenců chce autonomní vozidla zařadit do provozu prostřednictvím novely zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jejich návrh se rozhodl zastřešit místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Novela je momentálně pro Česko nezbytná, protože autonomní řízení budou zákazníci využívat možná už příští rok. Jeho vývoj a testování jsou ve finální fázi, proto nesmíme zaspat. Pro Česko je krok k autonomnímu řízení jedinečnou šancí, jak se udržet na špičce automobilového průmyslu,“ míní Jurečka.

Automobilový průmysl hraje v české ekonomice klíčovou roli. Zaměstnává více než 150 tisíc lidí a tvoří přes 20 procent průmyslové výroby. Česko je navíc druhým největším výrobcem aut na světě při přepočtu na obyvatele. Cílem návrhu novely zákona je mimo jiné umožnit, aby se Česko mohlo co nejvíce zapojit do vývoje a aby se samořiditelná auta začala na tuzemských silnicích také testovat.

„Novela přitom neumožňuje jakýkoliv provoz autonomních vozidel, umožňuje jen provoz aut takzvané třetí úrovně. To znamená, že ve vozidle musí celou dobu být způsobilý řidič, který má být připraven opět převzít řízení − pokud to situace vyžaduje nebo ho k tomu vozidlo samo vyzve,“ popisuje Jurečka.

Automobilky dnes pracují celkem s pěti úrovněmi automatizace. Právě třetí úroveň je zlomová. Takové vozy už za určitých podmínek dokážou plně převzít kontrolu nad řízením. Typicky je možné „autopilota“ využít na široké a rovné dálnici s dobře vyznačenými jízdními pruhy. Řidič v takovém případě nemusí mít ruce na volantu ani sledovat silnici. Neustále však musí být připraven ujmout se řízení.

Většina automobilek již v současné době dokáže své vozy vybavit třetím stupněm automatizace. Zpravidla to ale zatím nedělají, mimo jiné i kvůli tomu, že většina zemí provoz samořiditelných aut na silnicích neumožňuje. To se však začíná pomalu měnit. Testování v ostrém provozu již povolilo například Německo či Kalifornie. I z toho důvodu stále více výrobců automobilů oznamuje, že do dvou let začnou na trh dodávat vozy, které za určitých okolností dokážou zcela nahradit řidiče. Začátkem příští dekády se většina automobilek chystá začít testovat vozidla s vysokou úrovní automatizace, tedy se čtvrtou a pátou.

„Od roku 2021 plánujeme testování s autonomní technologií čtvrté generace. Následně bude záležet na tom, jak pokročí legislativa. Počítáme ale s tím, že tato vozidla budeme mít v provozu ve všech modelových řadách do roku 2025,“ říká Arnošt Barna, generální ředitel společnosti Kia Motors Czech.

Vozidla čtvrté úrovně již takřka nepotřebují řidiče. Výjimkou jsou mimořádné situace, jako například husté sněžení. Nejvyšší, pátá úroveň automatizace pak už člověka k jízdě nepotřebuje vůbec. Tyto vozy již tudíž nemusí být vybaveny volantem ani pedály. Ve švédském Stockholmu takto před časem začaly jezdit dva plně automatizované autobusy bez šoféra, které vyvinula technologická společnost Ericsson.

Přestože automobilky předpokládají, že v následujících letech začnou prodávat samořiditelné vozy, překážkou podle nich nemusí být pouze chybějící legislativa, ale také stav silnic. Ty se budou muset autům budoucnosti přizpůsobit a začít s nimi mimo jiné i komunikovat.

V Česku se provoz takzvaných chytrých silnic již začal testovat. Ředitelství silnic a dálnic zahájilo tento týden testovací provoz „chytré dálnice“ mezi Mirošovicemi a Rudnou. Jedná se o 46 kilometrů dlouhý koridor, který propojuje dálnice D5, D0 a D1. Úsek je vybaven necelou třicítkou komunikačních jednotek a také vysílači informací. Díky tomu si dálnice s jednotlivými vozy vzájemně posílají informace o provozu.

Tato data zatím mohou sdílet pouze vozy vybavené systémem C-ITS, který automobilu umožňuje informace nejen přijímat, ale i vysílat. C-ITS bývá zabudován i v neautonomních vozech, zatím jich ale po silnicích nejezdí příliš. Jejich počet se průběžně zvyšuje. „Do roku 2020 se podle odhadů očekává, že v rámci Evropy bude až 10 milionů vozidel vybavených C-ITS systémem,“ uvádí Ředitelství silnic a dálnic.

Automobily chytré dálnici posílají velké množství informací, které se okamžitě vyhodnocují. Vůz například odesílá data o prudkém brzdění, sepnutí stěračů či rozsvícení mlhových světel.

Podle odborníků bude hrát v automobilovém průmyslu sběr dat stále důležitější roli. „Vůz se promění v jakýsi senzor, který bude fungovat v rámci širšího sociálního systému. Během jízdy bude shromažďovat informace a tato data pak poslouží nejen jeho majiteli, ale i dalším řidičům,“ popsal v nedávném rozhovoru pro CNBC Takeši Učijamada, který je tvůrcem historicky prvního hybridního vozu − Toyoty Prius.

Další chytré technologie se mají v dohledné době objevit na dálnici D5 od Rudné k Plzni, na D1 od Mirošovic do Brna a D11 od Prahy až do Hradce Králové.

zdroj: hospodarskenoviny.cz