Vedra ovlivňují psychiku.

Jak uvádí Mělnický deník, neustávající vedra ve dne i v noci způsobují kromě tělesných problémů také psychické potíže. Mnoho lidí si tak v létě stěžuje na pocit vyčerpání, stresu nebo úzkosti. Extrémními teplotami jsou nejvíce ohrožení senioři i lidé s duševními nemocemi.
Tropická horka se na lidském organismu projevují nejen fyzickými příznaky jako bolestí hlavy, nevolností nebo nechutenstvím. Vysoké teploty představují i značnou psychickou zátěž, na kterou může každý člověk reagovat s odlišnou intenzitou.
„Velice nečekaným projevem horka může být i celková podrážděnost organismu, zvýšená vznětlivost a pocit stresu až agresivity. V naších zeměpisných šířkách nejsme na tak vysoké venkovní teploty adaptovaní a to v nás vyvolává velký stres. Pokud se tedy setkáme s někým nepříjemným, musíme si uvědomit, že je mu třeba jenom vedro,“ vysvětlila praktická lékařka Mária Oškerová z Mělníku. Nejlepší obranou je podle jejích slov dodržovat pravidelný pitný režim, omezit veškerou náročnou fyzickou aktivitu a vyhýbat se přímému slunci.
Psychologové ani psychiatři zatím ale žádný větší nápor pacientů ve svých ordinacích nezaznamenali. „Vice klientů nechodí. Mnohem častěji se spíše setkávám s partnerskými problémy, které vygradují během léta, kdy spolu lidé tráví podstatně více času na dovolených. Během prázdnin také není čas tak přesně strukturovaný, jako tomu je ve školním roce,“ vyjmenovala některé z problémů Pavla Majerová, která ve Veltrusech poskytuje individuální, párové a rodinné poradenství. Zároveň také upozornila, že teplo může u člověka ovlivnit práh, kdy zareaguje na určitý podnět více impulzivně.
Lidé by tak neměli přes léto přepínat své síly a častěji odpočívat, a to zejména ve stínu, kde je teplota přijatelnější. Vyhýbat by se naopak měli prostorům, které nelze větrat, jako jsou neklimatizované autobusy a uzavřené kanceláře. Ve velkých vedrech mohou také někteří jedinci zaznamenat zhoršené soustředění. K tomu přispívá i přílišné horko v noci, které může způsobit nedostatek spánku a následné rychlejší vyčerpání tělesné energie. Pokud někdo podobnou extrémní únavu pocítí, neměl by v té chvíli vykonávat žádné činnosti vyžadující mimořádnou pozornost, jako třeba řízení motorových vozidel. Ospalost je totiž přirozenou obranou organizmu před přehříváním.
Extrémní horko snášejí špatně také nemluvňata, která nemají ještě zcela vyvinutý termoregulační systém. Děti se tak často chovají více podrážděně a potřebují více spánku.
Dostatečný příjem tekutin je potřeba dodržovat v každém případě, což platí dvojnásob u starší populace. Regulační mechanismy totiž nepracují ve stáří stejně jako u lidí v produktivním věku a seniorům tak může hrozit dehydratace. Vyhýbat se dlouhému pobytu na slunci by dále doporučila psychiatrička Viera Zimová také lidem trpícím psychickými poruchami.
„Vysoké teploty mohou ovlivnit i průběh duševních nemocí. Ohrožená je v létě hlavně takzvaná gerontopopulace, tedy starší lidé. Ty často trápí dehydratace, která přispívá konkrétně u demence ke vzniku zmatenosti neboli delirantního stavu. V tomto období proto velmi stoupá počet přijatých gerontopacientů s diagnózou demence do psychiatrických nemocnic,“ upozornila Zimová z Psychiatrické ambulance Neratovice. Běžná populace se ale nemá podle jejích slov čeho bát. Extrémní vedra totiž nemají takový vliv na psychiku, že by se mohli lidé jejich vlivem rozhodnout v důležitých finančních nebo životních otázkách jinak než při běžném počasí.